Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Prezident republiky v ústavním systému předmnichovské ČSR
Jandura, Michal ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Janstová, Kateřina (oponent)
124 VII. Shrnutí Diplomní práce s názvem Prezident republiky v ústavním systému předmnichovské ČSR se zabývá ústavním postavením prezidenta republiky v době první republiky, tj. v letech 1918 - 1938 a to po stránce formálně ústavní, avšak i z hlediska jeho faktického postavení. Autor v diplomní práci naznačuje slabší formální postavení prezidenta republiky v tzv. prozatímní ústavě z roku 1918 ( zákon č. 37/1918 Sb. z. a n. ze dne 13. listopadu 1918, o prozatímní ústavě ) a jeho poněkud silnější formální postavení v Ústavní listině z roku 1920 ( zákon č. 121/1920 Sb. z. a n. ze dne 29. února 1920, kterým se uvozuje Ústavní listina Československé republiky ) a dále v práci zdůrazňuje velmi silné faktické postavení prezidenta republiky Tomáše Garrigue Masaryka plynoucí z jeho silné osobnosti, avšak i s ohledem na jeho zásluhy o vznik Československé republiky a z jeho všestranných morálních předpokladů pro výkon této funkce. Silné faktické postavení prezidenta republiky je vysvětleno na jeho vztahu k vůdcům státotvorných politických stran uskupených v neformální koalici zvané " pětka", kterými byl první prezident pro svoji autoritu respektován. Dále se autor věnuje podrobně jednotlivým pravomocem prezidenta republiky, které byly vymezeny především zmiňovanou Ústavní listinou z roku 1920, avšak i dále celou...
The individualization of teaching - the school reform of the thirties in the Czechoslovak Republic
Kurbelová, Jana ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Valenta, Josef (oponent)
Kurbelová, Jana: Individualizácia vyučovania - školská reforma 30. rokov v ČSR. Diplomová práca, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Katedra pedagogiky, 2013. 78 s. (vrátane príloh). Vedúci diplomovej práce: doc. PhDr. Růžena Váňová, CSc. Diplomová práca sa zameriava na školskú reformu v 30. rokoch v Československu pod vedením Václava Příhody. Podrobne rozpracováva Příhodovo nové pojatie školy, v centre ktorého stojí predovšetkým individualizácia vyučovania. Práca si kladie za cieľ podrobne analyzovať zavádzanie individualizácie do vyučovania a to po stránke teoretickej i praktickej. V rovine teoretickej ide o popis a analýzu Příhodovho návrhu jednotnej vnútorne diferencovanej školy rešpektujúcej žiakovu individualitu. Praktickú rovinu predstavujú závery a zistenia vychádzajúce z pokusnej práce reformných škôl overujúcich teoretické zásady individualizácie vyučovania v praxi. Práca má historicko-didaktický charakter. Kľúčové slová individualizácia vyučovania, individualizmus, kolektivizmus, diferenciácia, samoučenie, Daltonský plán, Václav Příhoda, školská reforma, pokusné školy, 1918 - 1938
Gastronomie jako součást životního stylu na stránkách českých celostátních tištěných médií v období první Československé republiky
Zábrodská, Kristina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Vošahlíková, Pavla (oponent) ; Burešová, Jana (oponent)
Dizertační práce Gastronomie jako součást životního stylu na stránkách českých celostátních tištěných médií v období první Československé republiky představuje výsledky osmiletého výzkumu gastronomické žurnalistiky v prvorepublikovém tisku. První republika bývá nahlížena idealisticky přes filtr pozitivního sentimentu jako moderní, demokratický a prosperující státní útvar. Realita tomuto pohledu však zcela neodpovídá. Tato práce představuje úzký výsek prvorepublikového životního stylu na příkladu gastronomie, která odráží ekonomickou a sociální úroveň společnosti, a kriticky ji konfrontuje s historickými fakty. Vychází přitom z předpokladu, že gastronomii jakožto nedílné součásti života se média pravidelně věnovala. Obsahová analýza prokázala, že gastronomická žurnalistika měla své pravidelné rubriky ve sledovaných denících, ačkoliv se tak tehdy nenazývala. Analýza zahrnuje pět celostátních deníků vycházejících po celé období první republiky - Lidové noviny, Národní politiku, České slovo, Právo lidu a Venkov - a Rudé právo vzniklé v roce 1920. Svým obsahem listy postihují celé společensko-politické spektrum publika a lze se tak domnívat, že představují téměř kompletní pluralitu názorů. Do analýzy jsou zahrnuta pouze víkendová vydání ve vybraných letech signifikantních pro vývoj mladé republiky - od...
Diskuse v tisku o státním programu elektrifikace v Československu do roku 1938
Týle, Prokop ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá elektrifikačním programem v Československé republice mezi lety 1918 a 1938. Ke zkoumání tohoto procesu využívá optiku stranického tisku, a to ve dvou úrovních. Za prvé, stručně představuje přijaté elektrizační zákony a vládní nařízení. Následně v celostátních denících sleduje reflexi průběhu jejich schvalování a všímá si způsobu informování o fenoménu elektrifikace. Za druhé, představuje organizační strukturu elektrizace v oblasti jižních Čech. Dále, podle zpráv v regionálních týdenících, představuje nástin průběhu elektrifikace na Táborsku tak, jak o něm byli informováni tehdejší čtenáři. K tomu připojuje pokus o rekonstrukci vývoje cen elektrického proudu ve venkovských obcích a ve městě Tábor.
Analýza lidovýchovných spolkových aktivit v období Československé republiky (1918-1938)
Rotkovská, Johana ; Šerák, Michal (vedoucí práce) ; Kopecký, Martin (oponent)
Bakalářská práce je věnována analýze spolkových lidovýchovných aktivit v období první Československé republiky. Činnost spolků byla reflektována s ohledem na jejich tradici, sahající zpravidla do druhé poloviny 19. století, kdy se české země vyvíjely v rámci rakousko- -uherské monarchie. Podobu lidovýchovného působení v období samostatného československého státu spoluutvářely zásadní politické, hospodářské a kulturní proměny společnosti. Nově utvořené zákonné normy vnesly do lidovýchovné práce standardy a řád. Kromě tradičních spolků, které vycházely z principu dobrovolnosti, vznikl státem garantovaný lidovýchovný systém. Na základě studia dobových i současných pramenů byl vymezen vztah spolkové činnosti a státní lidovýchovné soustavy v letech 1918-1938. V práci byly identifikovány hlavní styčné body a rozdíly paralelních lidovýchovných systémů v období první Československé republiky.
The individualization of teaching - the school reform of the thirties in the Czechoslovak Republic
Kurbelová, Jana ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Valenta, Josef (oponent)
Kurbelová, Jana: Individualizácia vyučovania - školská reforma 30. rokov v ČSR. Diplomová práca, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Katedra pedagogiky, 2013. 78 s. (vrátane príloh). Vedúci diplomovej práce: doc. PhDr. Růžena Váňová, CSc. Diplomová práca sa zameriava na školskú reformu v 30. rokoch v Československu pod vedením Václava Příhody. Podrobne rozpracováva Příhodovo nové pojatie školy, v centre ktorého stojí predovšetkým individualizácia vyučovania. Práca si kladie za cieľ podrobne analyzovať zavádzanie individualizácie do vyučovania a to po stránke teoretickej i praktickej. V rovine teoretickej ide o popis a analýzu Příhodovho návrhu jednotnej vnútorne diferencovanej školy rešpektujúcej žiakovu individualitu. Praktickú rovinu predstavujú závery a zistenia vychádzajúce z pokusnej práce reformných škôl overujúcich teoretické zásady individualizácie vyučovania v praxi. Práca má historicko-didaktický charakter. Kľúčové slová individualizácia vyučovania, individualizmus, kolektivizmus, diferenciácia, samoučenie, Daltonský plán, Václav Příhoda, školská reforma, pokusné školy, 1918 - 1938
KSČ za první republiky: bolševizace strany a její vliv na vztah k Československé republice
Heřmánek, Jan ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Adler, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce "KSČ za první republiky: bolševizace strany a její vliv na vztah strany k Československé republice" se zabývá děním uvnitř komunistické strany Československa během 20. let 20. století, přičemž se soustřeďuje na bolševizační tlaky, které ve straně vyvolávaly souvislou řadu krizí, které se práce snaží popsat za použití metody vnitřní případové studie. K tomuto účelu je v první kapitole popsán rozšířený koncept bolševizace, který se snaží o sjednocení několika nesourodých přístupů k tomuto pojmu. Text při zkoumání tématu vychází jak z oficiální komunistické historiografie, tak zejména z novějších nebo zahraničních pramenů, přičemž pro dosažení maximální objektivity se snaží oba druhy pramenů kombinovat. Práce při popisu vývoje až na výjimky postupuje chronologicky a snaží se popsat jednotlivé kroky procesu bolševizace z několika úhlů. Důraz je kladen zejména na situaci a dění uvnitř strany, ale práce neopomíjí ani důležitý vnější element, kterým jsou zásahy Komunistické internacionály do vnitrostranického vývoje. Celkově tak práce ilustruje změny v organizační struktuře a programových východiscích KSČ během 20. let 20. století a dává je do souvislosti se vztahem strany k Československé republice.
Prezident republiky v ústavním systému předmnichovské ČSR
Jandura, Michal ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Janstová, Kateřina (oponent)
124 VII. Shrnutí Diplomní práce s názvem Prezident republiky v ústavním systému předmnichovské ČSR se zabývá ústavním postavením prezidenta republiky v době první republiky, tj. v letech 1918 - 1938 a to po stránce formálně ústavní, avšak i z hlediska jeho faktického postavení. Autor v diplomní práci naznačuje slabší formální postavení prezidenta republiky v tzv. prozatímní ústavě z roku 1918 ( zákon č. 37/1918 Sb. z. a n. ze dne 13. listopadu 1918, o prozatímní ústavě ) a jeho poněkud silnější formální postavení v Ústavní listině z roku 1920 ( zákon č. 121/1920 Sb. z. a n. ze dne 29. února 1920, kterým se uvozuje Ústavní listina Československé republiky ) a dále v práci zdůrazňuje velmi silné faktické postavení prezidenta republiky Tomáše Garrigue Masaryka plynoucí z jeho silné osobnosti, avšak i s ohledem na jeho zásluhy o vznik Československé republiky a z jeho všestranných morálních předpokladů pro výkon této funkce. Silné faktické postavení prezidenta republiky je vysvětleno na jeho vztahu k vůdcům státotvorných politických stran uskupených v neformální koalici zvané " pětka", kterými byl první prezident pro svoji autoritu respektován. Dále se autor věnuje podrobně jednotlivým pravomocem prezidenta republiky, které byly vymezeny především zmiňovanou Ústavní listinou z roku 1920, avšak i dále celou...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.